Report z Climaxu od Romana

Kdo byl šikovný a předvídavý, posledních několik dnů prvního podzimního měsíce si zařídil tak, aby měl kontinuální volno hned celé čtyři dny. I se středou tedy mohl propařit plné čtyři noci. Na lidech v Roxy v pátek v noci to ovšem nebylo znát. Přišli v hojném počtu a náramně se bavili až do samého rána. Největší podíl na tom samozřejmě má dvojice, která je v našem "zemském ráji to napohled" velmi oblíbená a žádaná. Layo Paskin a Matthew Benjamin tu jak společně, tak i každý zvlášť, vystoupili už mnohokrát, ale tentokrát se do Roxy dostali vlastně náhodou. Důvodem byla zrušená (nebo chcete-li na neurčito přesunutá) party Incredible. A myslím, že mnoho lidí bylo spokojených, že to tak nakonec dopadlo; jejich oblíbenci v oblíbeném klubíku.

Line-up posledního Climaxu byl sestaven tak, že resident Chris Sadler začínal už o půl noci a tak se vyplatilo přijít vážně včas. Před ním roztancovával již hodně vzorných tanečníků jeden z dvojice "merkuráků" Hech vs. Mr. Pupitz. Jelikož protlačit se až k DJskému pultu bylo poměrně náročné, a já neměl příliš v pořádku svůj zrak, nevím přesně, který z nich to byl. Ale odhaduji, že Hech. Chris Sadler klasicky platil za opravdového baviče. Toho bych poznal i se zavřenýma očima a tak tentokrát nebylo pochyb o tom, kdo že tam kdesi vepředu hrál. Navíc v době hraní Chrise Sadlera hraničilo protlačování se dopředu davem s čirým bláznovstvím. I zahalen klubovou tmou ho prozrazovala oblíbená, žlutě svítící ozdoba jeho hlavy.

Celé dvě hodinky Chrisova setu byla obrovsky zábavná pařba. Stroboskopy nestíhaly. Výběr jeho tracků asi nemohl v tu chvíli nikoho obzvlášť překvapit. Prostě housevý spodky s hodně nakopávajícím beatem, jednoduché vokály a efektní melodie s lehce zapamatovatelnými hudebními prvky. Jasným příkladem toho byla třeba všem známá hitovka Where´s Your Head At od Basement Jaxx a stejně tak známá skladba Technologic od Daft Punk. Jejich bootlegové spojení fungovalo více než dokonale a přitom se jen vzal vokál z jedné a muzika z druhé skladby. No holt v jednoduchosti je krása. Zajímavých hitů zaznělo víc. Mě třeba zaujala pecka The Reason od Marka Knighta feat. The BBN.

Od dvou hodin patřil klub Roxy pouze Layovi s Matthewem. Oba se střídali pěkně po půl hodince (alespoň co jsem byl v Roxy já) a oba dva krmili své posluchače nesmírně dobrými tanečními deskami. Nebyly to vyloženě houseové hitovky jako hrál Chris, ale na tech-house byly pro mě poměrně rychlé a tak si dovolím zaškatulkování do pozice progressive tech-house :) Můj problém byl, že jsem se hodně "odrovnal" již na Chrisovi a tak při setu L&B už mi tolik síly nezbývalo. Občasné odpočívání na pohodlných sedačkách v klubu nepomáhalo, protože to se fakt nedá. Zkuste si někdy na set Laya s Bushwackou jen tak sedět! A tak polámaný, ale spokojený jsem opustil klub dříve, než jsem si původně představoval. Dle ohlasů známých však vím, že party zdaleka nekončila v šest hodin ráno, kdy měla. Ještě minimálně v půl sedmé se pařilo.

Climax, který původně měl být v režii Diany D. Rouz, se povedl na výbornou. Všichni dokázali vytvořit příjemně přátelskou až euforickou atmosféru. Ostatně to nebyla pro Layu s Bushwackou žádná novinka. U nás mají fanoušků vážně dost.