REPORT
Apparat a Autopilote v jednom reportu
MinulĂ˝ mÄ›sĂc zavĂtal do Prahy ÄŤĂm dál známÄ›jšĂ NÄ›mec Apparat, kterĂ˝ názornÄ› pĹ™edvedl, Ĺľe na dobrou elektroniku se dá i slušnÄ› zapaĹ™it. K tanci jsme sice nemÄ›li moĹľnost pĹ™i koncertÄ› kapely Autopilote, zato jsme si však mohli pĹ™ipomenout jak vonĂ kadidlo, nebo znĂ pravá kostelnĂ akustika.
Druhá polovina zářà nabĂdla hned dva koncerty, na kterĂ© jsem se s oÄŤekávánĂm vydala. Nejprve to byl koncert kapely Autopilote v CeskĂ© LĂpÄ›. Dalšà pak v Praze, konkrĂ©tnÄ› Paláci Akropolis, kde vystoupil Apparat, na kterĂ©ho jsem byla zvÄ›davá ještÄ› o nÄ›co vĂc. ZaÄŤnu popoĹ™adÄ›.
Autopilote - pátek 22.9. - Basilika Všech SvatĂ˝ch – ÄŚeská LĂpaKapela zde vystoupila jako doprovodnĂ˝ koncert Festivalu duchovnĂ hudby, kterĂ˝ tu jiĹľ pátĂ˝m rokem v prĹŻbÄ›hu zářà a Ĺ™Ăjna probĂhá. Jedná-li se o duchovnĂ hudbu, nenĂ kostel jistÄ› niÄŤĂm netypickĂ˝ch. PĹ™esto si myslĂm, Ĺľe právÄ› toto mĂsto propĹŻjÄŤilo celĂ©mu vystoupenĂ Autopilote ĂşplnÄ› jinou náladu, neĹľ by se stalo napĹ™. v klasickĂ©m klubu. UĹľ jen akustika tohoto mĂsta se nedá porovnávat s žádnĂ˝m jinĂ˝m mĂstem, kde se obvykle koncerty konajĂ.
Základ projektu Autopilote tvořà dva hudebnĂci. Pavel Fajt, známĂ˝ nekonvenÄŤnĂ bubenĂk a OndĹ™ej Smeykal, experimentálnĂ hráč na didgeridoo, kteřà si za dobu pĹŻsobenĂ projektu, od roku 2004, pĹ™izvali ke spolupráci jiĹľ mnoho hudebnĂku i DJĹŻ. Tentokrát to byla japonská zpÄ›vaÄŤka Ishimo "Yumi" Yumiko, jejĂĹľ nezamÄ›nitelnĂ˝ a osobitĂ˝ projev mĹŻĹľete znát napĹ™Ăklad z dĂvÄŤĂ punkovĂ© kapely Papaya Paranoia, jeĹľ se pĹ™edstavila uĹľ nÄ›kolikrát v ÄŚeskĂ© Republice, tĹ™eba v klubu Roxy.
KromÄ› toho je Yumiko v Japonsku známá kreslĂĹ™ka sci-fi komiksĹŻ. Koncert zaÄŤĂnal zhruba v osm hodin veÄŤer, kdy uĹľ byla tĂ©měř všechna mĂsta v kostele zaplnÄ›na a na plátnÄ› umĂstÄ›nĂ©m vlevo na podiu běžela tĂ©matická projekce. PĹ™estoĹľe náboĹľenstvĂ bylo ĂşstĹ™ednĂm tĂ©matem ĹľivÄ› mĂchanĂ˝ch obrazĹŻ, nelimitovalo se pouze na jednu konkrĂ©tnĂ vĂru, jak by se dalo v kĹ™estanskĂ©m kostele oÄŤekávat. To však neznamená, Ĺľe by v projekci nebyla zachována striktnĂ pravidla. NapĹ™Ăklad zvĂĹ™ata, která nesmĂ do kostela, nesmĂ ani na plátno. Taková pravidla zdejšĂ.I kdyĹľ se dnes neÄŤekalo na pĹ™Ăchod knÄ›ze, atmosfĂ©ra zde vládla vĂc neĹľ pro toto mĂsto typická. PĹ™ĂtmĂ, vĹŻnÄ› kadidla, svĂÄŤky a podezĹ™elĂ© ticho, kterĂ© nikdo jakoby nemÄ›l odvahu narušit. PrvnĂ na scĂ©nu nastoupil Pavel Fajt spolu s OndĹ™ejem Smeykalem. Hned od začátku se jednalo o velmi rytmickou hru na bicĂ s elektronickĂ˝mi podklady, vÄ›tšinou ruznĂ© hajtky, perkuse v celkem minimalistickĂ©m pojetĂ, ale i dalšà zvuky, jeĹľ dokreslovaly náladu. Ta byla vÄ›tšinou svou repetitvnostĂ hypnotická a taneÄŤnĂ. Digeridoo, kterĂ˝m OndĹ™ej Smeykal po celou dobu Pavla doprovázel, dodávalo hudbÄ› jakousi pĹ™ĂrodnĂ ethno náladu, i kdyĹľ chvĂlemi bych jen ztěžà poznala o jakĂ˝ nástoj se jedná. OndĹ™ej ĂşdajnÄ› hraje na klasickĂ© akustickĂ©, ale i elektrifikovanĂ© (to netušĂm co je) didgeridoo mnoha netradiÄŤnĂmi zpĹŻsoby.
MoĹľná právÄ› proto zvuky linoucĂ se z tĂ©to dlouhĂ©, podivnĂ© vÄ›ci dostávaly tak ÄŤasto jinĂ˝ rozmÄ›r, neĹľ jakĂ˝ jsme zvyklĂ slĂ˝chávat. Po nÄ›kolika takto odehranĂ˝ch skladbách se pĹ™idala do tĂ© chvĂle nezjevená Yumiko, která zĂskala okamĹľitÄ› patĹ™iÄŤnĂ˝ potlesk. Kdo nÄ›kdy vidÄ›l vystoupenĂ kapely Papaya Paranoia vĂ, Ĺľe o extravaganci v jejĂm pĹ™ĂpadÄ› nenĂ nouzi. Potvrdila to i zde, i kdyĹľ crazy punkovĂ˝ model tentokrát vymÄ›nila za moĹľná trochu usedlejšĂ, avšak nemĂ©nÄ› nápaditĂ˝ a pÄ›knĂ˝ vzhled. A nenĂ to zdaleka jen vizáž, co ÄŤinĂ tuto Japonku tak zajĂmavou. JejĂ hlasovĂ˝ projev, stejnÄ› jako fyzickĂ˝ je velmi pĹŻsobivĂ˝ a originálnĂ. Těžko Ĺ™Ăct, jak moc v tomto dojmu hraje roli jejĂ jinakost a pro nás bezpochyby exotiÄŤnost. JistĂ˝ a mnohem dĹŻleĹľitÄ›jšà je vĂ˝slednĂ˝ zážitek, kterĂ˝ si z vystoupenĂ odnesete. Ten byl pro mÄ› v tomto pĹ™ĂpadÄ› vĂc neĹľ pozitivnĂ.
Yumiko pracovala po celou dobu s hlasem tak, Ĺľe vás jĂm chvĂlemi jakoby hladila a chvĂlemi vydávala zvláštnĂ vysokĂ© tĂłny znÄ›jĂcĂ jako vĂ˝kĹ™iky. To mÄ› pĹ™esvÄ›dÄŤilo o jejĂm potenciálu a nejspĂš dost širokĂ˝ch hlasovĂ˝ch moĹľnostech. BÄ›hem koncertu byly i momenty, kdy Yumiko pĹ™irozenÄ› pĹ™ešla z dramatickĂ˝ch pohybĹŻ rukou k nemĂ©nÄ› dramatickĂ©mu tanci. To bylo vÄ›tšinou ve chvĂlĂch, kdy hudba a rytmy gradovaly a k tanÄŤenĂ pĹ™Ămo vybĂzely. To se ale netĂ˝kalo nás, usazenĂ˝ch v lavicĂch, kterĂ© jak je známo, nejsou k našim zadkĹŻm zrovna moc pĹ™ĂvÄ›tivĂ©. To mÄ› na chvĂli odvedlo pozornost od sledovánĂ dÄ›nĂ na podiu k myšlence, proÄŤ musĂ bĂ˝t sezenĂ v kostele, tĹ™eba pĹ™i nedÄ›lnĂ mši tak nepohodlnĂ©...?
Po skončenà jsem byla celkem ráda, že se jedná jen o tenhle jeden koncert, protože déle bych sedět určitě nevydržela. Takže kromě bolavého zadku to byl parádnà koncert :-)
Apparat - úterý 26.9. - Palác Akropolis – Praha
Dalšà moje zářijová zastávka byla, jak uĹľ jsem zmĂnila, koncert nÄ›meckĂ©ho Apparata (vlastnĂm jmĂ©nem Sasha Ring) v Paláci Akropolis. PoprvĂ© jsem se s nĂm setkala prostĹ™ednictvĂm alba Duplex, kterĂ© vyšlo v roce 2003 na znaÄŤce Shitkatapult, kterou spoleÄŤnÄ› s T. Raumschmierem od roku 1999 vede. Toto album mÄ› velmi oslovilo a tvorbu Apparata jsem zaÄŤala sledovat. Po Duplexu nastávajĂ dva roky epĂ©ÄŤek. Dohromady jsou ÄŤtyĹ™i.
Duplex remixes a Silizium vycházĂ na Shitkatapult, Shapemodes na, zdá se, jiĹľ neexistujĂcĂ znaÄŤce Neo Ouija a EP Can’t Computerize It na známĂ©m Bpitchcontrol patĹ™ĂcĂ NÄ›mce Ellen Allien, se kterou Apparat jiĹľ v tĂ© dobÄ› evidentnÄ› spolupracuje. DalšĂm, uĹľ letošnĂm poÄŤinem je live záznam z koncertĹŻ v BerlĂnÄ›, Montrealu a Tel Avivu, opÄ›t na Shitkatapult.´Apparat má však na svÄ›domĂ i mnoho remixĹŻ a spolupracĂ, jeĹľ probÄ›hly ještÄ› pĹ™ed vydánĂm Duplexu, a kterĂ© jsem zde nezmĂnila.. Proto doporuÄŤuji www.apparat.net.
Doposud poslednĂ Apparatova deska je Orchestra Of Bubbles, vyprodukovaná na jaĹ™e tohoto roku spoleÄŤnÄ› s Ellen Allien na jejĂm Bpitchcontrol. (recenze zde) Oba tvĹŻrci spolu takĂ© koncertujĂ, ovšem zatĂm jsem nenašla v jejich veĹ™ejnĂ©m diáři žádnou zmĂnku o ÄŚeskĂ© Republice. Ted uĹľ ale k samotnĂ©mu koncertu.
Apparat na nÄ›m vystupoval sám bez pĹ™edkapely a celĂ˝ koncert zaÄŤĂnal klidnÄ›jšà skladbou s ĹľenskĂ˝m zpÄ›vem.
Jeho zdroj však nebyl ÄŤlovÄ›k, ale notebook, coĹľ je vÄ›c, na kterou si já osobnÄ› u elektronickĂ˝ch koncertĹŻ stále nemĹŻĹľu zvyknout. Neustále mám pocit, Ĺľe onoho zpÄ›váka nebo zpÄ›vaÄŤku nÄ›kde uvidĂm, tĹ™eba schovanĂ©ho pod stolem nebo za plentou :-) PodobnÄ› to vnĂmám i s ĹľivĂ˝mi nástroji, kterĂ© jsou produkovány skrz laptop.
No a právÄ› tenhle pocit (za kterĂ˝ nejspĂš za pár let schytám od svĂ˝ch potomkĹŻ posmÄ›ch a nazvou mÄ› oldschoolákem :-) jsem mÄ›la i pĹ™i ApparatovÄ› ĂşvodnĂ skladbÄ›.
Netrvalo však dlouho a byla jsem doslova vtaĹľena do smÄ›sice zvukĹŻ, jimiĹľ Apparat pozvolna a citlivÄ› utvářel skladby. TĂ©měř zvuk po zvuku jste mohli sledovat, jak se vrstvĂ a nekompromisnÄ› směřujĂ k vyvrcholenĂ, kterĂ© znamenalo skoro pokaĹľdĂ© to samĂ©.OstrĂ˝m brejkovĂ˝m nájezdĹŻm, mÄ›kkĂ˝m a pĹ™itom tak prĹŻraznĂ˝m beatĹŻm se jen těžko odolávalo. V nÄ›kterĂ˝ch chvĂlĂch jsem mÄ›la pocit, Ĺľe tancuje celĂ˝ sál, kterĂ˝ byl aĹľ po okraj zaplnÄ›n. Skoro všechny skladby si byly jak atmosfĂ©rou, tak zpracovánĂm podobnĂ©. Apparat evidentnÄ› sázĂ na pozitivnĂ náladu a energii, která koncertu urÄŤitÄ› nechybÄ›la. Oproti jeho studiovĂ© tvorbÄ› (i kdyĹľ, kde je u elektronickĂ˝ch, laptopovĂ˝ch koncertĹŻ ten rozdĂl od studiovĂ© práce... ?), jeĹľ se mĹŻĹľe jevit komplikovanÄ›ji a Ĺ™eknÄ›me intelektuálnÄ›ji, jsou jeho koncerty de facto taneÄŤnĂ a odlehÄŤenĂ©.
UĹľ v roce 2004, kdy byl u nás Apparat poprvĂ© (fotoreport zde), bylo zĹ™ejmĂ©, kam se jeho Ĺľivá vystoupenĂ budou ubĂrat. Apparatovi se podle mĂ©ho názoru dokonale podaĹ™ilo tĂ©měř od začátku vnĂ©st do prostoru pozitivnĂ, dobrou náladu, aniĹľ by pĹŻsobila vlezle ÄŤi prvoplánovÄ›. Zároven s tĂm nás neustále zaplavoval neĂşprosnĂ˝mi spodky, kterĂ© pokaĹľdĂ© jakoby pĹ™ibĂ˝valy na intenzitÄ›. Ty vmĂchával do hudby tak razantnÄ› a nekompromisnÄ›, Ĺľe jsem jen ÄŤekala, kdy mu od ruky uletĂ kus mixpultu. NejspĂš i jemu samotnĂ©mu to dalo zabrat a po chvili odhodil i ÄŤepici.
No prostÄ› se nám Sasha ponÄ›kud rozvášnil :-) Na podiu byl sám se svĂ˝m svĂtĂcĂm jablkem (dalšà zaĹ™ĂzenĂ kromÄ› mixu jsem nevidÄ›la), bez projekce, coĹľ mi pĹ™išlo celkem škoda. PĹ™estoĹľe on sám zvládl Ăşlohu na podiu vĂc neĹľ dobĹ™e, myslĂm si, Ĺľe obrázky na plátnÄ› se na tento druh koncertĹŻ vĂc neĹľ hodĂ. TĂmto koncertem se Apparat pĹ™edstavil mnohem širšĂmu publiku, neĹľ jak by tomu bylo tĹ™eba jen prostĹ™ednictvĂm vydanĂ˝ch desek.
NemusĂte bĂ˝t milovnĂci poslechovĂ© elektroniky, aby se vám zalĂbil tento, ÄŤĂm dál vĂc populárnĂ producent.
StaÄŤĂ tĹ™eba jen mĂt chut si zatancovat a pobavit se na hodnÄ› pozitivnĂ, zasnÄ›nĂ˝, melodickĂ˝ a opravdu slušnÄ› našláplĂ˝ breakbeat.