Report z Bushe od Katky

Aby bílá bílá byla.

V páteční podvečer jsem netypicky bojovala s neskutečnou bolestí hlavy, ale růžová tabletka zabrala zavčasu, a tak jsem se na jedenáctou hrnula do toho známého klubu v Dlouhé ulici. Ale ne! Už z dálky vidím, jak se před vchodem nedobrovolně kupí jedna velká skupinka lidí, tak se jdeme přidat. Někdo si tam s chutí prolévá hrdlo něčím, co jako voda nevypadá, někdo postává s nevolí, a někdo se cpe dopředu. My volíme poslední variantu, a tak jsme díkybohu asi za patnáct minut uvnitř a můžeme zkoumat staronové prostory naší oblíbené Roxy. Vchod na balkón se o pár metrů posunul, šatna taktéž a na místě toalet stojí bar. Tak to by šlo... Sestupujeme schody o patro níž a míjíme další bar. Ten, který měl dřív kruhový tvar, se přeměnil na čtvercový. Míříme na taneční plochu, kde registruji několik změn. Kde jsou ty parkety, na kterých jsem viděla tolik rozlitého piva? Ale ne, konec nostalgie, nová podlaha už byla třeba! Tak tedy zvedám oči od země a rozhlížím se okolo. Sedačky z hlavního sálu zmizely už na jaře, takže po těch ani nepátrám. Stěny září do tmy. A to neříkám jen tak. Opravdu září – čistotou, bělostí a prázdnotou. Tak pokračuji dál a mířím do backstage, kde má být nový chillout. Mířím do útrob klubu a cestou mě obklopují cihlové stěny i strop. A jiné zdi nenajdu ani v chilloutu, kde samozřejmě nechybí pár míst na sezení, pohodová hudba a bar. Tohle místo vypadá hodně lákavě, ale já jsem si přišla taky zatancovat, takže se nezdržím dlouho a vracím se na hlavní stage, kde nám do uší servíruje hudbu Ghonzales, kterého už známe z nejedné Bushe, ba dokonce z koncertu v Lucerna Music Baru, kde supportoval DJe Shadowa.


 
Dneska frčí i deep.

Dnes nás ale nečeká žádný hip hop ani turntablism, takže Ghonzales na svém počítači nastoluje svižnější tempo. Sází tam vesměs deepovější tracky, ale občas sáhne i po nějaké starší a ostřejší věci. Se skladbou Not The One (Teebee), která v sobě obsahuje nejen výrazný beat, ale i příjemné vokály, jsme se na pár minut vrátili do roku 2006. Tenhle flashback se mi líbil, a když slyším další povědomé kousky, skoro jásám. Brightonská partička SpectraSoul dělá samé dobré pohupovačky, takže mě jejich Bygones na chvíli zláká k pohybu. Ghonzales ale svůj set sem tam i odlehčí, jako třeba skladbou Your Way dnešního headlinera. Řada dojde i na zářijově vydaný Link To The Past (Xample & Lomax) a na úplný závěr dílo kolaborace Alixe Pereze a Noisie, skvělou Loose Ends.  



Diskošky a zpívánky a tak.

Ale to už v přítmí schovaný mladík vystupuje do popředí a chystá si na stole svůj počítač s jablíčkem uprostřed. Zvuk mezitím utichá, ale záhy se zase rozbíhá. To už desky roztáčí Netsky, kvůli kterému jsme hlavně přišli! Tak jak se dalo čekat, rozjíždí svůj set zlehka. Skladbou s ženským vokálem, který nám několikrát za sebou optimisticky pěje do uší "beautiful". Na plátně se v černobílé podobě objevuje nápis jeho jména a publikum ho vítá s nadšením. Já o to víc, když slyším první tóny "I Refuse". Dopřává nám i Balaclava In My System (Nu:Tone) a i další věc s vokálem (Moving With You feat. Jenna G). A moc pěkná zpívánka byla i Tonight feat. Netsky (Danny Byrd), která některým zvedla i ruce nad hlavu, aby vyjádřila jejímu spolutvůrci, že se prostě líbí! Netsky nám ale nehrál jenom samé diskotéky ve stylu Memory Lane, nebál se ani deepovějších věcí. Přihodil dokonce ještě nějakou věc v oldschoolovém kabátku, do které přimíchal ještě jednou Moving With You. Do toho mezi námi občas ještě projedou zelené lasery a do očí nám prudce blikají bílá světla. To, že už se pomalu blíží dvě hodiny ranní, nikoho na parketě nezajímá, a všichni okolo mě energicky tančí na Netskyho Everyday a Sub Focusovu hitovku Timewarp VIP. Následuje skladba s vokálem, kterou nepoznávám, a pak moje oblíbené Tomorrow's Another Day VIP (Netsky), Painted Smile (Commix), Mellow (Netsky). Z ničeho nic bylo ticho a my jsme se zalekli, že už Netsky definitivně dohrál. Ale nene. V jedné ruce zvedá nad hlavu svítící zapalovač a druhou nám pouští nějakou horkou novinku, nejspíš ze své dílny, která začíná velmi velmi pozvolna, ale nakonec je z ní zase taneční pecka. Na ni volně navazuje Tomorrow's Another Day, ovšem v dubstepovém provedení. Tak to byla opravdová třešnička na dortu! Škoda jen, že si už nemůžu poslechnout set 2K a Swega, protože ačkoli je zítra sobota, mne čekají pracovní povinnosti. Počkám si tedy na prvních pár tracků, které se nesou v liquidovém duchu a vyrážím na cestu domů.  
 
První podzimní drum and bassová klubovka v Roxy se vydařila, a to zejména díky výkonu, který Netsky předvedl a báječné atmosféře. Rychlé mixy a selekce, která zabavila i mě, přestože v poslední době poslouchám raději hutnější basy. Teď už jenom doufám, že se časem zlepší ozvučení a Roxy na sebe dostane nějakou tu barvičku. Potom to bude asi opravdu lepší než dřív!